Nikdy jsem nebyla milovník čokolády, přece jen mě ale tento výlet zlákal. Tentokrát jsem jako hodná dcera vytáhla mojí mámu. Vytáhla jsem ji na výlet potom ještě jednou. Po druhém výletě si myslím, že už se mnou nikam v mé režii nepojede. Proč? To se dozvíte v dalším článku.

Moc bych předbíhala a tak začneme pěkně od začátku. Je těžké zkombinovat mojí pracovní dobu s tou mámy, takže jsme musely plánovat dopředu. Letenky na víkend bývají dost drahé, takže jsme zvolily výlet autobusem. Poslední komplikací byl odjezd z Brna. Zvládla jsem to myslím skvěle a vylezl z toho zájezd do čokoládovny a na zámek.

Startujeme

Vyjížděli jsme někdy nad ránem. Máma je skvost, takže nabalila hromady jídla. Futrovaly jsme do sebe sandwiche a do toho pozorovaly za oknem slovenskou krajinu.

První cvrkecpauza na hranicích, kde si autobusák polepoval okno už asi desátou dálniční známkou.

Kittsee

Tady začínala naše prohlídka. Výlet začínal v čokoládovně a mně se vybavil film Karlík a továrna na čokoládu. Bohužel žádní umpalumpové ani veverky loupající oříšky se nekonaly. První místo, kam nás zavedli, byla promítací hala nebo spíš pokojík, kde nám pouštěli dokument o čokoládovně. Byl dost vtipný! Moc se mi líbila část, kde korpulentní paní futrovala čokoládu a k tomu hlas ve videu dodával: ,,Všichni naši zaměstnanci mohou sníst kolik čokolády chtějí, to, že jim chutná je známkou kvality.“ Nebylo to doslovně takto, ale utkvělo to 😀 . Hauswirth je rodinná firma. Náš slovenský průvodce ještě dodal, že zaměstnávají handikepované, což mi přišlo takové, no…. asi bych na tom reklamu nestavěla.

Čokoládovna jako taková byla čistá a když jsme tam byli, nikdo tam nepracoval. Chodíte za sklem a kdyby tam někdo pracoval, koukáte mu rovnou pod ruce.

Na závěr Vás vypustí do krámku s jejich výrobky. Jasně, že jsme nakoupily :D. Co by to bylo za výlet bez suvenýrů. Díky bohu, že autobus měl místo na bagáž klimatizovanou, jinak by jsme dovezly polevu.

Hauswirth se prezentuje jako celosvětová čokoládovna která dodává do spousty obchodů a využívá nejkvalitnější suroviny. Pojďme sundat růžové brýle. Potkala jsem jednou velikonočního zajdu v Tescu a ceny v místním krámku… Za hubičku.

Hinterbrühl

Další zastávka naší cesty byl původně sádrovcový důl Seegrotte, který se díky důlní činnosti zatopil. Průvodce nás informoval o tom, že se zde natáčeli Mušketýři. Kdyby nám o neřekl, stejně by jsme to zjistili, obří billboardy v dole Vám dost řeknou. Za 2. světové války tu Němci vyráběli stíhačky a rakety V2.

Hlavní štolou projdete až k zatopenému dómu, nemám pro to lepší pojmenování. Po tomhle jezeru se můžete za 7 EUR povozit jestli si to dobře pamatuju. Upřímně, plavba Macochou trvá déle. Zážitek jako takový nebyl špatný, uvidíte z fotek. Vytvořit je byl dost nadlidský úkol.

Stěny i voda jsou nasvícené a vytváří to tak krásnou atmosféru. Když vylezete z lodičky na břeh, čeká tam pasík s čapkou na dýška za to, jak Vás povozil.

Vylezly jsme z dolu, koupily pivo u řidiče autobusu a čekaly na zbytek bandy.

Směr poslední zastávka.

Laxenburg

Šlo vidět, že zdržení na dole bylo jaksi mimo plán a tak nás průvodce začal hnát. Nebylo to uplně košér, co si budem. Dal nám rozchod s tím, že nejpozději v tolik a tolik se musíme vrátit. Nebylo to moc času, ale co si budeme.

Procházely jsme zámeckým parkem až k zámku. Ten stojí uprostřed rybníka. Dostanete se na něj lodičkou, tuším taky za poplatek :D.

Celkově to působilo moc dobře, jen ta prohlídka byla fakt zdlouhavá…. Pán pouštěl reproduktor. Nemám ráda tyhle prohlídky, to si člověk může vrznout do ucha sluchátko a rovnou chodit sám svou rychlostí. Pořád jsme na skupinku někde čekaly, což bylo hrozně vyčerpávající.

Kolem 6 hodiny večer odjezd směr Brno a potom se zbytkem do Prahy.

Přijel pro nás Řízek, takže jsme se nemusely trmácet ještě MHD.

Upřímně bych na tenhle zájezd asi znovu nejela. Nemám prostě ráda když jsem pod tlakem, aby se všechno stihlo.

Nechci Vás odradit od toho aby jste tam nejeli, já jen asi bych to udělala trochu jinak. Kritizovat a nezkusit uspořádat výlet je ale moc jednoduchý. Takže stop negativitě!

Díky, že jste dočetli článek! Budu ráda, pokud se můj blog budete šířit dál nebo mi tu necháte nějaký komentář. Pokud máte dotaz, napište mi.

Follow by Email
Facebook
Facebook
Instagram

© Claire Wöhl

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *